Poslední slovo patří mně
8. 4. 2013
POSLEDNÍ SLOVO PATŘÍ MNĚ
Využití metody
Žák potřebuje být v kontaktu jak se čteným textem, tak i s ostatními, kdo se stejným zdrojem pracují – a sdílet s nimi své komentáře, postřehy, hypotézy, náměty, zpřesnění, nesouhlasy… k tématu. K tomuto účelu byla vyvinuta metoda Poslední slovo patří mně.
Metoda se používá ve fázi reflexe, po přečtení nějakého textu (uměleckého, naučného, informativního).
Je vhodná pro zapojení žáků introvertních, se zábranami. Dobře jí lze použít k nácviku některých diskusních pravidel.
Dává diskusi ve třídě rámec, ať už mluvíme o textu uměleckém, nebo informativním.
Je jedním ze způsobů, jak navázat na práci metodou Dvojitý zápisník.
Popis metody
V popisu navazujeme na metodu DVOJITÝ ZÁPISNÍK.
- Učitel vyzve jednoho z žáků, aby přečetl svůj zapsaný/zatržený úryvek (event. čeká, kdo z žáků bude chtít svůj úryvek přečíst sám). Je dobré, když žák nejdřív oznámí, ze které části textu jeho citát pochází, aby ho mohla celá třída sledovat.
- Když žák vybraný citát přečte, žádá učitel ostatní, aby se k němu vyjádřili, komentovali ho, hledali důvody, proč žák vybral právě tuto část textu, čím pro něj byla lákavá. Je nutné, aby se diskuse držela tématu a aby se nepřipustily posměšné poznámky na hlavu žáka, který citát vybral (on se do této diskuse nesmí zapojit!!!). Žák tedy neříká, co si o úryvku myslí on sám, nýbrž hledá důvody, proč si tento úryvek vybral „navrhovatel“. Tyto důvody formuluje směrem k němu a dívá se při tom na něj: „Karle, myslím si, že sis tento úryvek vybral proto, že…“
- Diskusi o citátu uzavře učitel: Požádá žáka, který citát vybíral, aby přečetl nebo sdělil ostatním své poznámky k citátu. Platí pravidlo: Toto je definitivní konec diskuse. Poslední slovo patří tomu, kdo vybíral citát. (I učitel se zdrží jakéhokoli následného komentáře.)
- Učitel pak může vyzvat dalšího žáka, aby ostatním přečetl úryvek, který vybral on, a proces může pokračovat/začít znovu.
Reflexe, komentáře
· Metoda je náročná na věcné a stručné formulování žákovských reakcí k úryvku z textu.
· Chce po žácích, aby zbytečně neopakovali, co už jednou zaznělo od někoho jiného.
· Procvičuje u žáků rozmýšlení, co z vlastních poznámek/myšlenek vybrat a prosadit (protože by to mohlo skupinu myšlenkově obohatit)- a co si nechat pro sebe (protože to až tak objevné není, popř. je to spíše ozvěna jiného, již řečeného komentáře).
· Pro řadu žáků je náročné vyslechnout komentáře ostatních, ale nezasahovat do nich a nekomentovat je.
· Metoda stojí a padá na dodržování pravidel. Za řízení průběhu práce je zodpovědný učitel. Žáci se potřebují spolehnout, že bude jako moderátor metody úspěšný.
· Metoda po žácích vyžaduje vžít se do myšlenek, pocitů. Do způsobu myšlení spolužáků.
· Metoda stojí a padá na ochotě žáků formulovat a sdílet před spolužáky své myšlenky.
Osvědčuje se dát již předem práci touto metodou nějaký časový rámec, např.:
- Tímto způsobem budeme pracovat 15-20 minut.
- Předpokládám společné komentování 5-7 úryvků.
- U každého citátu zazní maximálně 6 komentářů.
Ne vždycky se pomocí přečtených komentářů dosáhne uzavření a reflexe tématu. Po práci touto metodou proto může následovat ještě další cílená reflexe- například individuální volné psaní, nedokončené věty…
Zdroj:
STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení: Další strategie k rozvíjení kritického myšlení. Příručka III. Praha: Kritické myšlení, 2007.
Učitelské a lektorské zkušenosti Libora Kyncla; liborkyncl@seznam.cz
